Přehlušování sousedů Rammsteiny mě po jednom albu přestalo bavit, tak jsem se vydala do přírody, sice to vypadalo na déšť, ale větší pravděpodobnost, že tu zmoknete, je, když vyjdete za sluníčka.
Necelých deset minut od baráku máme park, nezkoumala jsem ho nikdy hlouběji, chyba! Dneska jsem málem zvracela duhu, jak úžasné to tam je. Už na začátku parku jsem našla paní s prasátkem na kšírkách. Moc dobře vím, jak je to otravné, když k vám lidi naběhnou a ptají se na nezvyklého domácího mazlíka (měli jsme dřív dravce) a začnou si ho bez zeptání drbat. Tak jsem aspoň hezky pozdravila, zeptala se a začala si prasátko drbat. Je to dvouletá slečna jménem Francis Bacon.
Vydrbaná dosyta jsem šla do zahrad, o kterých jsem do včerejška neměla ani potuchy. Málem jsem se ukochala. Na každém kroku bylo pár veverek a rozhodně se o nich nedalo říct, že by byly plaché.
A tady už jsou zahrady a park/les. Ač to tak nevypadá, počasí tu bylo jen lehce nad nulou a chvílemi i trochu sněžilo.
Cestou zpátky proti mně jen pán na kole, které pomáhal táhnout trochu přerostlý pitbull. Za několik okamžiků jsem se stala obětí brutálního útoku tohoto agresivního plemene. Málem se nechal umazlit k smrti.
Po tomhle dni se cítím klidnější než buddhistický mnich, jedním slovem, úžasné.
Žádné komentáře:
Okomentovat