Shánění bytu nebude očividně tak snadné. Ceny šplhají velmi, ale fakt velmi vysoko nad moje možnosti a za ty peníze to vypadá víc než zoufale. Ale zatím mají všude aspoň jídelní stůl, to považuji za luxus, za který už se vyplatí připlatit nějakou tu libru. Pořád váhám nad tím, jestli stůl vyváží absenci sklokeramického sporáku. Tady hodně frčí plynové, a když vidím, jak tu nikdo nemá ve zvyku dovírat vodu či vypínat sporák, mám poněkud obavy. Nemluvě o tom, že na plynu dokážu připálit cokoli. Kdybych vařila brambory, na talíř vysypu chipsy.
Prozatím jsem aspoň vyřešila kradení mýdla a čistících prostředků. Barvivo se smyje moc snadno a navíc si toho člověk všimne hned. Nasadila jsem silnější zbraň - olej. Je libo si umýt ruce, nemám problém. Problém tedy nastal, když jsem si po tomhle musela sama umýt ruce, ještě, že jsem si mohla půjčit cizí mýdlo. A těším se, až Božka bude drhnout vanu olejem a po jak dlouhé době si toho všimne.
Abdul neměl dlouhou dobu koho a za co buzerovat, tak se vrátil ke starým dobrým botám. Prostě je před svým pokojem mít nebudu, protože ho to rozrušuje. A mám si je dávat do skříně, která je na chodbě (ta je mimochodem anglického spolubydlícího, protože má tak malý pokoj, kam by se ani skříň nevešla). Ovšem zajímalo by mě, jak to mám provést, když tedy odmyslím to, že na tu skříň nemám nárok, protože Abdulák zabral celou skříň svými věcmi. Abdul nou klevr, Abdul nou klevr.
Taky jsme se od něho dozvěděli, že jamajský kolega pouští chlupy. Dokonce k tomu bylo provedení po koupelně s názornou demonstrací. Má v pokoji laboratoř a dělá si tam DNA testy, nebo kde bere tu jistotu, či to jsou chlupy/vlasy? Při počtu lidí v baráku je všude tolik vlasů, že bych z toho mohla udělat avantgardní svetr.
A tady ukázka jednoho pokoje za krásných 600 liber měsíčně. No neberte to. Tolik prostoru!
Žádné komentáře:
Okomentovat