Pamatujete, jak si chtěl soused Majlou zabít čivavu a pak mě za to nahlásil na policii, žejo? Tak přesně po půl roce od tohohle křtu Jabloncem jsem dostala do schránky tohle:
Mísilo se ve mně hodně pocitů. Špetka křivdy, ždibíček beznaděje a pár gramů čirý nenávisti. Nakonec se na prvních příčkách usadil strach z vysvětlování s obrovským údivem, kolik že promile to musíš mít, aby ti Majla připadala jako německej ovčák trhající ploty.
S oporou neurolu a milujícího manžela jsem vyrazila vysvětlovat na magistrát. Ještě před tím jsem se poradila s AI, jak se obhájit – její rady, abych o sousedovi nemluvila jako o debilovi, byly až bolavě trefný.
Paní na magistrátu byla přítomností manžela poněkud zaskočená, ale když viděla můj utrápenej výraz, že tohle je moje premiéra, co na mě někdo zavolal policii, tvářila se značně chápavějc. Posadili jsme se, nastartovala počítač a předčítala, co se stalo. Následně se ujistila, jestli jsem majitelkou toho německýho ovčáka. Jo i ne, žejo. Dilema jsem vyřešila tím, že jsem jí tu ozubenou bestii ukázala na fotce. Pak už bylo snadný vysvětlit, jak čivava opakovaně napadala mýho předchozího psa a majitelé měli na párku. A že se holky nebudou kámošit zjistili už kdysi, když jim podběhla pod plotem na příjezdovou cestu a Majla jí zahnala zpátky. Po necelý hoďce jsem odcházela o půl litru potu a dvě stovky lehčí. Kdyby tušili, že vyváznu tak levně, tak by mi asi radši donesli zacálovat tu veterinu, smolík.
Každopádně tím to neskončilo. Tihle psí zaříkávači, který se psem chodej ven jen, když svítí slunce, a to ještě maximálně před barák nebo na zahradu, si pořídili štěně. Trvalo necelý tři tejdny a z hodnýho štěňátka se stal další chlupatej vývržek z pekla. A protože Majlina reaktivita se výrazně zlepšila, bylo to adekvátní navýšení obtížnosti během návštěv zahrady. Akorát uřvaný duo trhá bubínky, a i když jsem maličkato zlomyslná, tak nechci bejt navrch ještě hluchá.
Aby mi na zahradě bylo ještě o chlup příjemnějc, čistil si někdo jinej ze sousedstva přes plot garáž. Kam namýst střepy, lišejník a tři kolečka mechu? Jo, mně na trvalkovej záhon. Děkuju převelice. To mám nejspíš za to, že jsem jim v zimě odmítla přestěhovat svůj půltunovej vyvýšenej záhon spojenej se zemí a jim tam právě proto do garáže chodil zloděj.
Ani to mě ale nenaštvalo natolik, abych překonala lenost a napsala blog. Poslední motivátor byl fakt, že ke dvěma uřvaným psům si pořídili štěně ještě jedno. Zanedbávat jednoho psa je pro začátečníky, zkriplit dva psy je už o něco pokročilejší level, ale když chceš bejt v něčem fakt dobrej, tak sky is the limit. A snad i ten novej plot.
