Pátek:
Udělali jsme si výlet do našeho bývalého blázince, abychom si donesli zbytek věcí a zásoby jídla, které jsme při stěhování nepobrali a ušetřili tím nějakou tu libru.
Jen co jsme vešli, rozeznělo se kvílení v doprovodu hudby, zase přibyly nějaké Abdulovy spotřebiče (sporák je samozřejmě stále rozbitý), bordel větší než u mě v pokoji, radost se podívat, to vám povím. Potřebovala jsem umýt náš malý odpadkový koš, ale v koupelně byla částečně napuštěná vana, tak jsem chvíli přemýšlela, jak s tím naložím. Nakonec jsem ten koš vymáchala ve vaně a myslela si, že to akorát někdo nevypustil po koupeli, jak je to tam běžné. Omyl. On se do té vany naložil Abdul. Lepší to už být ani nemohlo. Někdo, kdo má mrtvičku u každého nalezeného vlasu, se vykoupal ve vodě se zbytky hnijících neidentifikovatelných věcí z našeho koše. Kdybych to tušila, tak si do té vany dojdu i na malou.
Sobota:
Dnes jsme odevzdali klíče a oplakali depozit, a také napáchali trochu škodolibostí. Slibuju, že ne posledních.
Chvíli jsme debatovali s našima bývalýma spolubydlícíma o tom, jak vedou tichou válku s Abdulem. On jim stěhoval toaster a oni ho stěhovali zpátky, pořád dokola. Nakonec došli k dohodě, že zůstane, tam kde byl, a Abdul si odnese svoji nadměrnou mikrovlnku někam do zadního otvoru. Odnesl ji, ale místo toho si tam vyskládal obrovské tácy. Tak oni si koupili kuchyňského robota a dali si ho na jeho oblíbené místečko.
Když jsme tam byli, vešel i samotný vládce vesmíru a pochvaloval si, že je tam bez nás klid a mír a jak je to krásné. A taky už nám hned stihl zabrat celou skříň, kde jsme dřív měli věci. Jen jsme se usmívali, proč se hádat.
Před odchodem se nás sousedi optali, která z pojistek je k Abdulovu pokoji, aby ho mohli zlobit. My jsme dali velbloudovi nový klobouček, mezi jeho citrony dali naše shnilé, na tác mu nasypali slupky z cibule a v šuplíku na něj čeká překvapení v podobě syrového vajíčka. Hodně štěstí při hledání vařečky a následném úklidu.
Žádné komentáře:
Okomentovat