Když už to "doma" za nic nestojí, je mi to vynahrazeno v práci. Už jsem se otrkala, lidé si všimli, že nejsem až tak plachá a konečně jsem mohla plně propustit své rýpavé já.
Šéf je 28letý týpek s anglicko-indickými předky, pocházející z rodiny o osmi dětech. A baví ho rýpat víc než mě. Respektive se mu daří mě dokonale setřít. Ale je to motivace angličtinu zlepšovat a nenechat se tak snadno. Pozitivní motivace, tak to má být! Jsem ráda, že moje rýpání bere v legraci a vrací mi to i s úrokama, to už mě těší teda podstatně méně.
Dnes opět zlobil internet a já mám modem nejblíž, tak mě poprosil o restartování. Otočila jsem se na něj s vážným výrazem a dodala, že za to nejsem placená. Odpověděl, že praxe se skládá z mnoha věcí a kromě restartování obsahuje i nošení svačiny šéfovi. A ještě mě napomenul, že jsem to nezapla dost rychle. Při dalším restartování se mi dostalo zdviženého palce a pochvaly, jak už mi to jde lépe.
Který jiný šéf prochází kanclem a dává high five nebo "bro fist" svým zaměstnancům? Dokonce nám vaří kafe, a ještě do toho i zamíchá cukr a mléko a donese nám to.
Ze své kanceláře na mě volal, že mi posílá na účet milion, dodal, že to nemám řikat kolegovi, který sedí vedle mě a tak nechápavě koukal. Přišlo mi jen pár liber, tak jsem se ho šla optat, co se jako děje, že stále čekám. Prý mám čekat dál. Vynahradil to ovšem hudbou. Máme tu kolegyni z Peru, tak nejdřív pouštěl španělské pecky, kolegovi z Itálie zahrál část sountracku z Kmotra a mně pustil nějakou Bartošku, to jsem ho utnula a poprosila o Wohnouty. A už tam duněli!
Když jsem poněkud zaspala a přišla asi o hodinu později než obvykle, měla jsem tu kafe. Přirozená nedůvěra mi nedala a musela jsem se optat, jestli je s ním něco v nepořádku. Na to se mi dostalo odpovědi, že je v něm droga, po které budu chtít už jen telefonovat. Bohužel se tak nestalo. A ještě za mnou přišel, že mám psát blog pro naši agenturu. A první bezvadné téma bylo o rozporech mezi Kosovem a Srbskem, koukala jsem na něj tak nevěřícně, až mi nechal volnou ruku.
A co je úplně nejlepší, vyřešil problém s našim bydlením, kde nám nechtěli vrátit depozit, přestože smlouva vypršela, protože nám dali jinou, ještě nevýhodnější. Naštěstí jsme nebyli tak hloupí a nepodepsali ji. Každopádně agentura dělala stále tlaky s měsíční výpovědní lhůtou, kterou ale přece nebudu dodržovat, protože stará smlouva prostě vypršela, neplatí, hotovo a tečka. Šéf si smlouvu četl a jen slyším z jeho kanceláře směs smíchu a nadávek. Jak se ukázalo, on byl spoluzakladatel téhle agentury, ale jak sám řekl, druhý zakladatel byl kok*t, tak si sbalil svůj podíl a odešel. Chvíli ho tu předváděl, pronesl dalších pár nadávek a pak tam zavoval, vysvětlil jim, jak neprofesionální chování mají, všechno nádherně vklidu a tadá, depozit nám vrátí a můžeme odejít.
Snad stihneme odejít včas. Abdul už prý 3h poslouchá na plný kule modlitby a zpívá si je a od rána nikdo neopustil pokoj. V tuto chvíli se také stávám věřící a jdu se pokřižovat.
Edit:
Nakonec se ukázalo, že Abdul je nějakou dobu pryč a ty bezva modlící songy nechal hrát k našemu potěšení. Bůh žehnej pojistkám!
Žádné komentáře:
Okomentovat