26.02.2013
Včera Abdul začal se všemi řešit smrtelné přestupky. Představte si, že našel můj vlas v koupelně. Za to si zasloužím být ukamenována. A také prý nechodím do práce, takže bych měla mýt nádobí. Jaká tragédie, že je tam pár talířů třeba i několik hodin. Ještě chvíli a najde na klice slaninu a boty namazané vepřovým sádlem.
Jak může mít vůbec nějaké výtky, když přes zákaz stále kouří doma, spí mu tam děcko, nezamyká (ani nezavírá) venkovní dveře, to mi má evropská hlava nebere. Ještě by mohl rozdat pozvánky se seznamem inventáře. A to nemluvím o chlupech ve vaně a v umyvadle...
V noci jsem si připadala jak uprostřed minového pole, Abdul koukal na film a bohužel končil až po jedné hodině ranní.
Trpělivost došla, na chodbu jsem si rozházela boty (ty jsem ráno měla srovnané) a jejich věci v koupelně jsem naházela na hromadu. Když mi stěhují moje věci, já budu stěhovat jejich, v tom nevidím problém.
Začínám mít ovšem pocit, že je to vlastně hodný pán a já jsem jediná, kdo to ještě nepochopil. Všichni jsou tak odhodlaní, ale jakmile na ně náš Bůh promluví, stanou se z nich neškodná štěňátka.
Dnes se zas nedalo spát, Abdulovic měli disco nájt. Poprosila jsem drahého, aby za ním zašel, jestli by to nemohl ztlumit. Nějak mi přišlo, že kdybych tam šla já, nemělo by to cenu. Ano, ztlumil to okamžitě, ale… Začal mluvit tím svým hlubokým přátelským tónem, oslovovat jménem a vlastně ze sebe udělal toho nejmírumilovnějšího tvora v celém baráku.
Neodolala jsem a dala jsem na dveře od pokoje obrázek Buddhy. Tak trošku jsem reagovala na to, že on si rozvěsil do společných prostor 4 obrazy a nikoho se neptal na názor. Z toho jeden obraz je výňatek z Koránu. A ano, nelíbí se mi to, je to jeho víra, měl by to mít v pokoji a ne na chodbě. Nicméně, chtěl, abychom my Buddhu sundali, že prý když něčemu věříš, nemusíš si to dávat na dveře. Ale on svůj Korán nesundá, na to mu nikdo sahat nebude, je to posvátné.
Konečná dohoda je zatím taková, že Buddha bude na dvěřích do doby, dokud bude ten jeho klikyhák na chodbě. Nějak mu ovšem ten chápavý úsměv nevěřim. Už se těším na tuning obličeje kyselinou.
Obdivuju, jaký je to manipulátor - jiný kolega z baráku za ním běhá jak pejsek a nosí mu věci. Žena mu připravuje všechno, uklízí po něm, vlastně nás Pán nemusí dělat nic, jen rozdávat rozkazy. Ale to, že o sobě řekl: "Abdul je velice chytrý a Abdul je velice moudrý." To mi způsobilo silné záškuby v obličeji. Prý jediné o co mu jde, je mír v domě. Hmm, na to bych měla řešení. Mohl by si spakovat turbany a nastartovat koberec.
Další díl k přečtení ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat