Brzy to budou tři roky, co jsem trochu nuceně adoptovala toho zrzavého debila miláčka. Jedním z prvních rozčarování, která mi přinesl, bylo to, že už mu stihli dát jméno a on na něj slyšel. Teo. Dost nezáživné. A taky evokující křesťanství. Paráda. Ale jak už to tak často bývá, nic není tak zlé, jak se nejdříve zdá.
Teo je totiž nejvariabilnější jméno ze všech!
Vyjadřuje-li emoce, ať už negativní, nebo chce jen láskyplně vítat vše v dosahu, dělá to zásadně tak, že rotuje kolem své osy a u toho buď štěká, nebo zuřivě vrtí ohonem. Měním jeho jméno na Roteo.
Rotuje-li moc dlouho, nebo mi leze na nervy jiným nešvárem, oslovuji ho Kokoteo.
Občas na zemi leží tak zvláštně rozteklý, že si přestávám být jistá skupenstvím svého psa. Rázem je z něho Tekuteo.
Fandíte X-menům? V tom případě si vám dovoluji představit nového hrdinu, říkáme mu Magneteo.
V zimě se mu kožich asi tak zdesetinásobil, působí mohutněji než Buřt, jak jinak na něho volat než Chlupateo.
Tragický výraz, kterým si získává srdce cizích lidí, mu vynesl jméno Trpiteo. Leč žádný můj soucit.
Dnes mě vzbudil dávivými zvuky. Zvrateo není má oblíbená forma psa.
Žádné komentáře:
Okomentovat