Ani nevím, jestli jsem vám blíž popsala rodinku, u které bydlíme. Pokud ne, tak to napravím. A pokud už jsem o tom psala, tak to taktně přejděte. Jsem prostě zapomnětlivá. A taky se tu prostě neděje nic, co by mě štvalo, ale moje potřeba psát je příliš silná.
Oba jsou z Kolumbie, potkali se ale až v Londýně, kde žijou už nějakých 14 let. S jejich angličtinou mám ale pořád trochu problém, ještě jsem nenašla španělsky mluvícího jedince, který by neměl silný přízvuk. Děti mají dvě, kluka tříletého, dcerku pětiletou. Ač nejsem fanoušek dětí, tak tyhle jsem si oblíbila, jsou komunikativní, relativně poslušné a neječí moc často. A i přesto, že jsou relativně bezproblémové, tak se mi jejich rodiče zdají na pokraji sil. Pokud jsem dřív váhala o tom, jestli budu bezdětná či ne, tak teď už jsem rozhodnutá skoro skálopevně. Stupeň vytížení je až takový, že nezvládnou ani starost o kaktusy, ti nebožáci uschnuli. Jak dlouho musí člověk zanedbávat kaktus, aby uschnul? Dřív byly kaktusy moje hobby, než jsem je zazimovala ve sklepě a na jaře mi při přesazování popraskaly a vytekly.
Včera se chystali stanovat, chystali se tak odhodlaně, až nestihli odjet. Vypadalo tu jak po výbuchu a já zůstala radši bezpečně izolovaná v pokoji. Musela jsem ovšem do koupelny a několikrát jsem si mnula oči, jestli to, co vidím, je reálné. Bylo. Vrátily se mi vzpomínky na bývalý barák, protože záchod byl posraný od shora dolů a to tak nějak zvenku. Nevím, jestli to má co dělat s faktem, že jsem našla léky pro měkčí stolici. Jestli ano, neměli by to používat. Vřele doufám, že to bylo nějaké z dětí, to je jediná přijatelná omluva. Jako bonus mi do záchodu spadl make-up, cestou udělal několik salt s vruty a plesknul tam sebou. Asi budu muset dát průchod své přirozené kráse, mám jemné obavy, že v téhle čtvrti nenajdu make-up své aristokraticky mrtvolné barvy.
Aby v dnešním článku nebylo dětí málo, tak má oblíbená ječící černoška Helen je těhotná a zvrací prý poctivě každé ráno. Jsem zase o něco radši, že tam nejsem, jako obyvatel pokoje hned u záchodu bych to měla z první ruky. Asi by mi to chuť k snídani nezvětšilo.
Abdul už odstranil velbloudovi klobouček a prý jen chodí a hledá konflikty, bohužel už je tam tak málo lidí, že nemá záminky. Ten musí být před nervovým zhroucením. A bohužel se nám ještě nepovedlo zjistit jeho příjmení a registrovat ho k jehovistům a objednat mu gay porno.
Žádné komentáře:
Okomentovat