Nabyté dospělosti jsem si ještě nestihla ani pořádně užít a už je ze mě důchodce. Jen na obličeji se to neprojevilo. Ráda bych napsala, že se to DÍKYBOHU neprojevilo. Jenže tak růžové to není, mladě vypadám jen kvůli tomu, že mám pleť jako puberťák. Jenže k tomu mi začaly ve velkém šedivět vlasy. Normálně jsem ráda za módní vlnu silver odstínů barev na vlasy. To není projev stáří, to je styl, vole!
S šedivými vlasy jde ruku v ruce znalost slevových letáků libereckých supermarketů. Vím, kde bývá kuřecí v akci a kde je nejlevnější tuňák. Doufala jsem, že v kondici mě udrží každodenní venčení psa, jenže to bych nesměla být tak komunikativní. Každý den potkám nějakou starou paní s pejskem a povídáme si o našich zvířátcích. Další krok už bude, že na vycházku budu kromě psa brát i chodítko.
Jak je lišoun denně konfrontován s jinými psy, začal docela přicházet k rozumu a našli jsme si tu partu psích kámošů. Psi si lítaj a páníci jsou šťastní, že se nemusí hýbat. A pokaždé mi poděkují, že takhle jim ještě psa nikdo neutahal. Jednou by mohl někdo utahat i Tea… Zatím se to daří spíš srnám, jen si nejsem jistá, jestli z toho mají radost i ony.
Mně tahle socializace taky docela prospívá. Zjišťuju, že debilní jsou všichni psi, a že skoro nikdo nemá tušení, jak se pes vychovává. Najednou si připadám mimořádně schopná a inteligentní. Vypíchla bych pána, který trestá psy až doma, protože oni moc dobře vědí, co na procházce dělali špatně. Dále mě zaujal mladík, který svého psa chytne, když zrovna štěká a chlácholivým hlasem mu říká, že to nesmí. Paní se štěnětem, které si s Teem chtělo hrát, ale zatrhla to, protože by na něj Teo prý šlápnul a zlomil mu kosti. Mladý pán se štěnětem nějakého stafforda, který pohyb potřebuje jako sůl, tak ten ho z vodítka nepustí, protože když posledně lítal se psy, tak prý zapomněl všechny povely. A nejlepší na tom je, že ani nemám potřebu jim vysvětlovat, že jsou úplně blbí. Učíme se s Teem toleranci spolu. Ale pořád mluvím o sobě a o psovi, neberu nás za celek. Takže otázka jednoho pána, jak jsme staří, mě poněkud vyvedla z míry. Doufám, že tohle se mi vyhne.
Ale teď si jdu vysmejčit před svým prahem. Pouštěla jsem Tea běhat se štěňaty, už za tmy, nikde nikdo. A pak vyšel z paneláku člověk s malým vořechem na vodítku. A Teo nechal hraní a běžel na něj. Ani nevaroval a pustil se do něj. Odtrhla jsem ho okamžitě a omlouvala se, ale pán se mnou nekomunikoval a jen trousil spoustu nadávek mým směrem. Taky sem mi stalo, že po nás vystartoval pes a nedělala jsem z toho takovou vědu. Neříkám, že je to situace, kterou vyhledávám, ale stává se to i méně blbým psům, než je zrzoun. Co jsem zjistila, tak je i dobré, když si to ti psi vyjasní bez zásahu. Jenže to jde jen, když jsou síly vyrovnané. S menším bych to taky neriskovala. Ale když si Tea jiný pes srovná, tak šlape jak hodinky.
Ale teď jsem ho zase hodila rodičům, hodlám spát tak 24h v kuse a pak napsat bakalářku. Kdybych věnovala psaní tolik času, jako věnuji počítání stránek, měla bych jich určitě už víc než 12. Už jen 40-50 stránek. Pomoc!
Žádné komentáře:
Okomentovat