čtvrtek 26. září 2013

61. Agresor v domě


Momentálně se neděje nic převratného, nikam nejezdíme, drahý se rozhodl zapnout šetřivý režim a hází na mě zlým okem, když si kupuju jiné než základní potraviny. Nezapomene se u toho podívat na mou rostoucí zásobu energie, kterou mám na břiše schovanou na horší časy. Nechápe, že si svého tuka hýčkám, podvyživená jsem byla spoustu let, tohle je novinka, kterou jsem si ještě dosyta neužila. Dá se krásně antistresově mačkat a relaxačně se vlní. Bohužel z ekonomického hlediska je to katastrofa, do kalhot se soukám s vypětím všech sil a musím se u toho vlnit, aby se všechno nasoukalo tam, kam má. Zatím to ještě neteče ven, ale jednou přijde i to a já budu muset vyrazit koupit nový oděv. To se zhroutí celý jeho systém úspor.

Děti jsem ještě neomrzela, naopak, jen rychlá návštěva kuchyně se protáhne na minimálně půl hodiny a z obou stran do mě valí novinky. Například denně musím s asistencí malého agresora prohlédnout knihu dinosaurů a vždy řekne, který zabil kterého. Není divu, že jeho hrdinou je T-Rex. Ani Mr. Fox je neomrzel, po nevinné otázce, jak panu Lišákovi je, se na něho seběhnou a se zlostným "KIIIIIILL KIIIIIIILL!" s ním mini diktátor mrští o zem. Malá ho oživuje. Někdy se ho stihnu zmocnit a držím ho mimo dosah příkoří. V tu ránu na mě začíná šplhat, nehtíky se mi zarývají do masa a on zuřivě křičí "I love killing!" Být jeho maminka, začínám mít starosti o duševní vývoj své ratolesti. Živě mám před očima, jak oděn v igelitu maloval vodovkama. Z dálky to vypadalo jako černý flek, z blízka to byl černý flek. Jinou barvu než černou nepoužívá. Vybarvoval Spidermana, tak jsem mu vyměnila úplně černou vodu a říkala, že je přece červený. Tenhle můj zásah vyřešil po svém, pořádně se zarýpal v černé, vymyl štětec a byl zase veselý, že voda na vymývání už není tak hnusně průzračná. Nakonec začernil i červenou barvu na paletě. Taky řešení. A já se asi budu víc ohlížet, až bude za mými zády.

Žádné komentáře:

Okomentovat