Skóre minulého týdne - jeden omylem vyhozený dárek pro babičku (drahého práce), jedenkrát vypraná sluchátka (moje práce) a jedna naražená noha (taky moje).
Babičce už tradičně všichni vozí z cest zvonečky, já nikdy neměla šanci, ze své domoviny jsem zvedla zadnici skoro poprvé. Jeden londýnský jsem už předala, postavila ho vedle na chlup stejného, který má od sestřenky. Vážně by se tu měli zamyslet a trochu obměnit suvenýry. Ovšem v Yorku jsem byla první průkopník a nadšeně jsem si zvoneček dovezla, vybalila na stůl, upadla do komatu po cestě, a naprosto na něj zapomněla. Byl velmi kvalitně zabalen do papíru, tak kvalitně, až to vypadalo jako zmačkaný papír a drahý s tím taky tak naložil.
Sluchátka nebudu rozebírat, i když jsem je do pračky dala já, je to taky vina drahého, nemá je mít v kapse!
Vlastně bych na něho mohla s klidem hodit i mojí polozmrzačenou nohu. Kdyby byl aspoň nepatrně žárlivý a ozval by se, když mě jakýsi mladík vytáhl "tančit", nemusela bych kulhat. Místo toho se zabýval mobilem a já klopýtala po pubu. Vyzkoušela jsem zdejší specialitu zvanou Snake bite, půl na půl pivo s ciderem a panák čehosi. Největší zvláštnost na tom je, že je to levnější než pivo či cider, a rozhodně to s člověkem víc zamává. Stačil mi jeden, abych ztratila ladnost a zábrany.
Ale o čem jsem chtěla napsat především - navštívili jsme muzeum moderního umění Tate Modern. Nejsem umělecký ignorant, naopak, uvažovala jsem i o studiu umění. Ale ani to nezabránilo tomu, že mi opakovaně padaly oči z důlků. Pojďte se pokochat.
Jedno z těch zajímavějších děl, které si ráda od někoho nechám vysvětlit. Povšimněte si propracovaných detailů a perspektivy. Jo a těch mrtvých kavek.
Omlouvám se, ale ve svém ignoranství jsem zapomněla poznamenat jména autorů, takže i epileptický záchvat s pastelkami nemohu přiřadit k nikomu konkrétnímu.
Míjeli jsme skupinky sedících lidí, kteří debatovali před prázdným či jednobarevným plátnem a já si stále víc připadala, že mi něco uniká. Naštěstí jsem se uklidnila pohledem na obraz se zvířátky.
Že se vám nepovedl obraz? Nezoufejte, zapalte ho a on ho nějaký debil vystaví v galerii.
Ale co teprv, když nemáte barvy, přepadne vás chuť tvořit a chcete udělat něco přelomového? Ze samého vzteku, že takhle to nepůjde, rozřízněte plátno. Levné a účinné! Má to říz.
Zde chtěl autor nejspíš vyjádřit, že neumí malovat. Velmi zdařilé dílo.
Moucha s velkými, ehm, pysky?
Tady jsem byla fakt v koncích s představivostí.
Bylo od nich ale moc hezké, že i uklízečka dostala možnost vystavit své dílo.
Na závěr tu máme pana doktora, mnozí ho po návštěvě potřebovat budou.
Samozřejmě tam byly i pro mě schůdnější obrazy, Monet a Dalí, mí oblíbenci, ale nevyvážilo to můj údiv. Ne, vážně nechápu moderní umění.
Žádné komentáře:
Okomentovat