Slyšíš to? A teď si představ, že oni to slyší ještě s větší intenzitou. A neví, co to je, jen se bojí. Ano, mám na mysli zábavní pyrotechniku a psy.
Nejsem pokrytec, jím maso a mléčné výrobky ne vždy kupuju z těch nejlepších chovů, takže tu nechci kázat o zakázání rachejtlí, ale malé zamyšlení by to přeci jen chtělo. Lidi, nebuďte takoví kreténi, využijte na odpalování prachů do vzduchu ten jeden den a neobtěžujte tím už týden před a ještě pár dní po.
Buřt už není jen hora sádla, momentálně se změnil v o něco více foremnou horu svalů, jenže jak to tak bývá, svalovci nejsou v racionálním uvažování nejlepší. On nepochopil, že ty rány ho nezabijou, jeho přesvědčení, že všichni umřeme, bylo tak silné, že se prostě nehodlal nechat venčit. S velkou neochotou vylezl před barák, tam na jeden zátah mohutně pomočil strom, který to kvůli tomu pravděpodobně na jaře už nezvládne, a chtěl domů. A chtěl tam tak vážně, že vší silou zabíral a zabíral. A i když má "jen" 30 kg, je to fakt náročné ho přimět, aby šel jinam.
Ono nejenže nechce jít, on se taky bojí, bojí se tak moc, že se mu zrychlí dech natolik, že začne sípat, klepe se a neví, co se děje. Měli jste někdy panickou ataku? Jestli ne, tak si toho važte. Tolik sprostých slov, která jsem za těch pár pyrodní vyslovila, jsem snad nestihla říct za celý předchozí rok, a to jimi fakt nešetřím. Jen na blogu musím, pro příště už vím, že rodině se odkaz na blog nedává!
Nebojí se všichni psi, jsem si toho vědoma, ale většina útulkáčů, která si prošla tím, co ti naši pitomci, to tak bohužel mají. Už se nebojí zvýšeného hlasu, nebojí se prudkých pohybů rukou, ale ono nejde všechno hned. A obávám se, že něco nejde vůbec. Taky už nejsou nejmladší a bojím se, že by ten stres jednou jejich tělo prostě nemuselo zvládnout.
Silvestr se dal zvládat jen na úkor sousedů, menší párty na bytě a o to hlasitější zábava. Ale fungovalo to, sousedy máme naštěstí chápavé a problém s tím nebyl. Okolo půlnoci ale už ani náš opilecký hluk podkreslený hudbou nestačil a Teo začal panikařit. Klasické zkoušení všech místností a hledání té, kde to nevybuchuje, bylo opět k ničemu, ale on ani Teo moc na racionální uvažování není. Nakonec to oba psi i s Ondrou zakotvili na záchodě. Párty hárd.
Každopádně bych vám chtěla do nového roku popřát co nejméně hádek a ať vás to nesrazí na kolena.
Žádné komentáře:
Okomentovat