Přece jenom... i já trávím doma trochu víc času než obvykle. A tak mi došly prokrastinační techniky a výmluvy před sebou samou, a konečně jsem začala řešit vrzající postel. S postelí to byla muka už od začátku. Nejdřív jsem objednala omylem špatnou velikost. Ještě, než mi ji dovezli, jsem si svoji chybu uvědomila a poprosila o změnu objednávky. Po měsíci mi volali, že je postel ready. Jenže v tý původní velikosti. Zkráceně, trvalo to dlouho, než mi přišla. A dlouho trvali i její montáž. Ten krám byl fakt za trest. Nekupujte nábytek z Polska, fakt.
O rok později, když jsme zapomněli, jaká umí být, se začala připomínat zase. Nejdřív lehčím vrzáním na Jonášově straně. Časem to zintenzivnilo ve vrzání, který mi ubíralo na spánku, ale zato přidávalo na agresivitě. Nejdřív jsme problém přecházeli a spali prakticky jen na mojí polovině. A není to zrovna obrovská postel, to mi věřte. Ráno jsem se budila s otlačeným dekorem omítky na čele, ale klad byl v tom, že jsem se budila. To znamenalo jediný, v noci jsem spala!
Tahle postel se ale nevzdává snadno. Svoje vrzání začala rozšiřovat směrem k mojí polovině. V mezidobí jsme vyzkoušeli všechno. Utáhnou, promazat, podložit, poprosit i pomodlit. Zbejvala poslední možnost - napsat mírně zoufalej e-mail prodejci. Odpovědí mi byl požadavek na video, jak postel vrže. Chvíli trvalo, než jsme vymysleli scénář. Video jsem ale nakonec poslala. Teď pro změnu máme specifikovat, KDE to vrže. Kdybychom, doprdelesakrapráce, věděli, kde to vrže, bylo by to poměrně jednodušší a možná bychom to neřešili přes reklamaci. Ale dobrá.
Tohle zvláštní období naštěstí nabízí opravdu spoustu času, tak se Jonáš nabídl, že to zjistí z první ruky. A nechal se zavřít do úložnýho prostoru. Vzhledem k tomu, že jsem prvních pět minut hýkala a slzela z pohledu na uvězněnýho Jonáše a dalších pět minut z toho, jak se ho Méďa snažil osvobodit, trochu se mu pobyt v posteli protáhl. A nutno podoktnout, že to záhadu moc neobjasnilo.
Jonáš byl ten den trochu rošťák.
A tady ještě rozrůstající se džungle. Plant pic is the new dic pic. Proto se omlouvám, že to všem nevyžádaně posílám, ale mám pocit, že když to dělá dobře mně, musí to potěšit i ostatní.
Nechápu, jak to fakt nechápu, jediný, co se mi tady podařilo, bylo vybrat jméno nového blogu, teda dokonce hned dvakrát, ale dál jsem se nedostala. Nedokážu ani najít, kam se píše...!
OdpovědětVymazatTo je dobrá připomínka, já to zatím jen exportovala podle návodu a ještě nic nepsala, tak uvidíme :D
VymazatStatečný Jonáš, nechat se dobrovolně zavřít... Hihihihi. Jonášové jsou hrdinové, holt je to tak...
OdpovědětVymazatRoštová postel, to jsou radosti. Úplně mě to vzalo zpátky do doby, kdy jsem řešila, že pode mnou, protože jsem těžká, z toho roštu neustále vypadávaj špršle, jak se trošku prohne a ony jsou jen tak dlouhý, aby sotva dosahovaly do stran. Vždycky jsem jinak radši preferovala postel s pevnou deskou a teď naštěstí nemusím řešit nic, mám jen dvě matrace hozený na loftu, kterej je akorát přesně tak širokej na dvě matrace, hurá! :D Vrznání vůbec nezávidím.
OdpovědětVymazat