Proč mít duševní pohodu, když můžete mít psy

 

Kolik pelíšků na psa je akorát? Protože když u nás byl řemeslník chvilku poté, co mi umřel Teo, hrozně ho udivilo, že jsou na zemi dva pelíšky, ale v bytě jen jeden pes.

No a teď máme psy dva, ale pelíšků pět. A šestej opřenej o stěnu, protože neprošel náročnou porotou. Z podlahový plochy okolo 70 metrů tak zabírají pelechy metry skoro 4, což je rozměr hezkýho dvoulůžka. Nebo plochy, na který bychom nemuseli zakopávat o psí pelechy.

K rozhodnutí, že budeme pelechovým královstvím jsme nedošli ze dne na den, kdepak. Cesta k tomu trvala skoro dva roky. Původně měl každej svůj pelech v obýváku a jeden pak byl v ložnici, kde Majla trávila čas radši. Asi protože tam mohla potají svoje pelíšky znásilňovat nebo požírat. Najít pelech, kde je ideální poměr pohodlí a nedostatečný (chuťový) atraktivity, je opravdu kumšt. Zatím vychytáno nemám.

Bejly má pelech tak akorát na svoje obří tělo. Nejradši však trávil čas na menším, co má Majla. Majla zase naopak vyžaduje hodně prostoru, aby na něm mohla zabírat co nejmenší možné místo, tak si to prohodili. Značka ideál? Tohle spojení naši psi odmítají znát.

Tenhle pelech teda prošel intenzivní vášní, pak do něj Bejly opakovaně vyblil igelitku trávy a nakonec ho jeden z nich pochcal.  Do novýho pelechu jsem už prozíravě koupila nepromokavý prostěradlo.

Protože oblíbenej pelech v určitou denní hodinu nerovná se oblíbenýmu pelechu v jinou hodinu. A tak Bejly začal chtít čím dál častějc ten velkej zpátky. Jenže zároveň má hrozný FOMO a musí běžet ke dveřím pokaždý, co se tam něco šustne. Majla FOMO nemá, zato má o pár mozkovejch buněk víc, takže jen ležela v dostatečný vzdálenosti, aby si tam při jeho výběhu mohla pohodlně ulehnout. Kam si ovšem Majla lehne, tam zůstane dlouhý hodiny. Jí je jedno, že tam budou ve dvou, Bejlyho to ovšem trápí velice.

Dokud mu ho kradla jen přes den, nebyl to takovej problém, ale začala ho krást i na noc. A když Bejly nemá v noci pohodlí, nebude ho mít nikdo. O to se staral dramatickým popocházením a následným vrháním se vstříc tvrdý podlaze, u kterýho vždycky děkuju bohu, že pod náma nikdo nebydlí. Jednou jsme ho našli spokojeně spinkat na gauči a od tý doby jsme ho tam odkazovali, aby byl konečně klid.

Jenže když může na gauč jeden, musí tam logicky moct i ten druhej. Na gauči začala teda pospávat i Majla. Tak proč máme sakra pět pelechů?

Protože jsem Majle koupila látkovou boudu, ve který ji budu převážet v autě, ale ona si z toho udělala útočiště, když se něčeho bojí, takže jsem neměla to srdce jí to sebrat. Jenže na noc v tom spát nechtěla, ale stejně by ráda spala v ložnici, takže tam vedle kennelky přibyl ještě jeden pelech. To se dělo zároveň během výše zmíněnejch pelechovo-gaučovejch šachů. No, a nakonec i Bejly usoudil, že v ložnici je nejlíp, a to ideálně na tvrdý podlaze. Což by bylo v pohodě, kdyby to nebyl starej artrotik. Tak tam přibyl pelech ještě jeden, aby mohl slastně ležet vedle něj.

Najednou ale Bejlymu došlo, že může pelechy taky krást. Nejvíc se mu v poslední době líbí na Majlině ložnicovým. Tentokrát to špatně nese ona. Samozřejmě další 4 pelechy a jeden gauč nejsou dost, našla jsem proto princeznu spát v krabici, ve který je hromada smradlavejch ručníků, protože jí do toho dávám k vyčuchání granule, aby jídlem trávila aspoň 2 minuty místo 2 sekund.

Člověk je prostě musí milovat. A bejt vděčnej, že má vyvýšenou postel, kam tihle trapiči nemůžou!