pátek 10. února 2023

Rekonstrukci? Ne, raději hlavou do zdi vol III. - Kuchyň

 

Protože jsme si ještě naivně mysleli, že stěhovačka bude 2022, měli jsme u truhláře objednanou kuchyň na březen. V březnu se ozval, že jestli zaplatíme zálohu, aby na tom mohl začít dělat. Tak dík. No na oplátku nám ji pak dobrej půlrok musel nechat na dílně, protože se nám to jaksi protáhlo.

Všude jasno, v garáži deštivo


Spotřebiče jsme nakoupili s takovym předstihem, že jim k dnešnímu dni pomalu dochází dvouletá záruka. Schovat jsme je museli v garáži. A pak v garážích dalších lidí. Blbý je, že do jedný z garáží teklo, což jsme nevěděli, takže myčka se sporákem byly hezky nacucaný vodou. Naštěstí myčka je na mokro zvyklá, sporák se nakonec vyměnil za indukci. 

Plyn? Fajn, ale vařit budeš ty


Všechno v tomhle bytě je na plyn. Plynovej sporák jsem odmítala, Jonáš se rozhodl to ignorovat a nechal natáhnout trubku do kuchyně. Ta ale překážela kuchyňáři, kterej z toho byl tak nešťastnej, že jsem využila chvilky slabosti a vydupala si indukci. Do bytu, kde není třífáz. Elektrikář naštěstí myslel za Jonáše a udělal přípravu, dodělání za pár let je jistota. 

Po přípravě na plyn nám ze zdi trčí krásná useknutá trubka jako připomínka toho, že mě má Jonáš víc poslouchat. A taky máme jeden sporák navíc a další úspory v háji.

Dvakrát měř, a pak to předělej


Když se už konečně začala kuchyň montovat, vyšlo najevo, že nejen Jonáš blbě měří. Na výsuvnou 15cm skříňku zbylo truhláři 7 cm místa. A taky v průběhu změnil návrh a odstranil vedle digestoře poličky, čehož jsme si tak úplně nevšimli a protože jsme s nima stále počítali, nenechali jsme tam zeď obložit. Skříňka se vyřešila, obklady ne.

Na pinterestu dobrý, v realitě až tak ne


Když už jsme u obkladů, vymyslela jsem si, že to bude rybí kost na kolmo. Já chtěla rybí kost, Jonáš ne, protože velký prořezy a vysoký náklady. V průběhu obkládání vyšlo najevo, že je tohle obkládání solidní hovadina a s každou další obkladačkou se to celý posouvalo nahoru, takže nám to v rohu nenavazuje. Zedník byl na prášky, že to takhle nemůže nechat, já byla na prášky z toho, že to chtěl strhnout a začít nanovo. V tuhle chvíli už jsem chtěla bydlet a i kdyby to snad obložil rubovou stranou nahoru, nebudu to řešit. Stejně je tam pořád bordel a nikdo si nevšimne samotnýho obkladu, natož toho, že to není úplně tip ťop.


Bambusový rolety? Na tom se nedá nic zkazit


Co do kuchyně na okna? Závěsy se mi tam nechtělo dávat, v kuchyni se mi to prostě nelíbí. Klasickou roletu jsem si na těch historickejch oknech taky představit nedovedla. Nakonec to vyhrál bambus, je to levný, pěkný, přírodní a nadčasový. A v rozměru našich oken nesehnatelný. Když máte okno široký 173 a vysoký 203 cm, nepotěší vás, že největší roleta se vyrábí v dýlce 180 cm. Pak šla sehnat  ještě roleta na míru, jenže místo litra stála pětinásobek. Ne děkuji, jsou momenty, kdy 20 cm fakt v klidu oželím. 

Nakonec jsem vymyslela, že na dvě okna koupim rolety tři, a pak tou třetí prodloužim ty dvě. Tak máme jednu roletu navíc, ráda přenechám. Člověk si na ty nedokonalosti zvyká fakt rychle.

Uchycení rolet vrtal Jonáš, na mou žádost nejdřív jedno okno, abychom měli jistotu, že vrtá do cihly a ušetří si běhání po štaflích, kdyby se trefil do spáry a musel to všechno znova přeměřovat. První okno super, jde se na druhý. Rovnou si dělá čáry za pomoci vodováhy, ať to má v rovině. Blesklo mi hlavou, jestli to dělá ze správný strany vodováhy. Pak jsem si řekla, věř mu trochu, není to přece debil. 

Jenže ta roleta, která visela o 5 cm níž než ta první, mi říkala opak. Naštěstí stačilo jen další díry vrtnout vejš a ty původní zakrejvá roleta. Elegantní řešení.

Fotku rolet nemám, ale zato mám fotku kousku rolety s vysněnou kytkovětví!



Ráda bych sem dala i fotku kompletní kuchyně, ale od nastěhování se ještě nestalo, že by byla uklizená. Musíte se někdy stavit na návštěvu a kouknout sami (teda pokud se známe osobně, jinak bych asi byla mírně v šoku).

Žádné komentáře:

Okomentovat