Plesová sezóna zahájena. Pro někoho, kdo do tanečních nechodil a pro někoho, kdo tam chodil před 15 lety a od té doby neměl šanci si to osvěžit (otázkou je, jestli to v té době uměl, že Ondro!), to není až tak dobra zpráva.
Jenže problém je v tom, že miluju tanec. Nebo spíš "tanec". Maturitní ples jsem zvládla na pogu, na to jsem už asi stará, přeci jen se mě dospívání začíná týkat.
Každoročně se u nás pořádá Irský bál, víceméně ples složený z lidí, kteří chodí buď na irské, skotské, country nebo jiné tance. Hrdě mohu prohlásit, že minimálně o ty skotské jsem se skoro rok pokoušela a dvakrát i před lidmi vystupovala. Díkybohu za jejich skupinový charakter a něco, co by se dalo nazvat efektem roztleskávačky, ve skupině hezkých (tady šikovných) lidí tady najednou vypadáte (tančíte) lépe.
Sál zel docela prázdnotou, stoly obsazené ani ne z poloviny. To se ale měnilo v okamžiku, kdy se zahlásilo, že se jde tančit/ učit skupinový tanec. Dodnes je mi záhadou, odkud se ti lidi nahrnuli, ale připadala jsem si trochu jako na slevové akci v Lidlu.
Irské i skotské tance se vyznačují jakousi promiskuitou. Začnete u svého partnera a pak najednou nevíte, čí jste. A taky jsou to tance velmi rychlé a fyzicky náročné. To asi všechny, ale to jsem neměla šanci ověřit. A co se děje s lidským tělem, když je takhle proháněno? Potí se, potí se velmi nadstandardně, u těch soudnějších selhávají antiperspiranty, u těch méně soudných je to jen o něco horší než před tancem. Sál se plní zápachem a vy si při otočkách nenápadně noříte nos do podpaží, jestli to náhodou nejste vy.
Vztahy jsou z větší části založené na čichu, tancovat se svým je tak v pohodě, nic vás nepobuřuje, stačí se ale posunout o jednoho doprava a chlupy v nose se neklidně rolují. Jeden z irských tanců obsahoval velmi rychlou otočku na šestnáct dob, kdy se ti dva drží dost pevně. Dokážete si představit ty molekuly smradu, jak vám naráží do obličeje?
Většina přítomných žen byla taková, jak se od tanečnic očekává - štíhlejší. A pak tam byla jedna, které jsem hned u vchodu chtěla běžet gratulovat k těhotenství. Víno, co jí přistálo na stole, mě vyvedlo z omylu. A Ondra měl tu čest s ní tančit tu šestnáctidobou otočku. Jsem ráda, že neskončil vymrštěn na stěnu. Setrvačnost je svině. A ten úchop, který ta otočka vyžadovala? Zkoušeli jste už objímat baobab?
Na zakončení jedinou taneční fotku, kterou mám, Skotské hry 2016 (nácvik) a mé namakané lýtko, které si ukradlo všechnu pozornost.
Žádné komentáře:
Okomentovat